Upravit stránku

Sůl: Zajímavosti a fakta

Sůl - zajímavosti a fakta

Co to je?

Sůl je chemická sloučenina v pevném skupenství – může mít podobu jemného prášku, ale i hrubších krystalků nebo slisovaných bloků. V současnosti jde o ingredienci, která činí jídlo slanějším.

Původ soli

Sůl je na světě odnepaměti, její původ spadá do pravěku. V dávných dobách k ní měli přístup jen lidé žijící v blízkosti moře. První zmínka o kuchyňské soli jako přísadě pochází z let kolem 600 př. n. l. (zmínka je součástí Homérova eposu Ilias a Odyssea).

První zmínka o kuchyňské soli jako přísadě pochází z let kolem 600 př. n. l. (zmínka je součástí Homérova eposu Ilias a Odyssea).

Druhy

Sůl není jen jedna. Nejčastěji ji rozlišujeme podle barvy, ale taky můžeme s jistotou určit, která lidskému zdraví v přiměřeném množství prospěje a která by naopak mohla pořádně uškodit.

Zatímco kuchyňská sůl je chemicky zbavena minerálů (jen je k ní doplňován jód a fluor), což z ní nedělá nic dobrého, mořská sůl už je o něco lepší volbou – v ní alespoň zůstávají minerály a dále je obohacována o jód. Oblíbená je dnes himálajská sůl, kterou poznáte podle narůžovělé barvy. Je to stále sůl, které bychom neměli mít přebytek, ale také obsahuje spoustu minerálů, např. železo, jež způsobuje ono zabarvení. Dále pak detoxikuje, podporuje vstřebávání živin a činnost nervové soustavy a pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi.

Pro fajnšmekry je pak na světě černá sůl s vajíčkovou chutí, která je způsobena sírou. Za barvou pak stojí podíl aktivního uhlí. Další zajímavostí v oblasti soli je také uzená sůl nebo Solný květ (Fleur de Sel) – vzácná sůl sbíraná z hladiny mělkých solných rybníků.

Černá je sůl je druh indické vulkanické kamenné soli.

Co obsahuje

To záleží na tom, kterou sůl si pro konzumaci vyberete. Nejčastěji užívaná kuchyňská sůl přináší jen chemicky dodávaný jód a fluor. Její nejlevnější a nejpoužívanější alternativa, mořská sůl, nabízí přirozeně se vyskytující i dodávaný jód. Ve hře je také sodík a chlór.

Zdraví

Stejně jako s ostatními surovinami, ani se solí se to nesmí přehánět. Lidské tělo ji potřebuje, sodík totiž pomáhá udržovat rovnováhu mezi tekutinami v buňkách a mezibuněčném prostoru, organismus ji potřebuje i pro přenos nervových vzruchů a stahování svalů.

Potíž je ale v tom, když solíme hodně. Častý nadměrný příjem nad 5 g soli denně může vést k vysokému krevnímu tlaku, který pak může způsobit další zdravotní komplikace. 

Sůl sloužila jako starověké platidlo pro vojáky.

Zajímavosti a fakta

  • Sůl kdysi sloužila jako platidlo. Vyvažovala se zlatem a žold byl vojákům z části vydáván v sáčcích se solí.
  • Ve starém Egyptě se pokoušel stavitel a lékař Imhotep využít sůl v lékařství – snažil se vysušit infikovanou ránu a zbavit jí tak zánětu.
  • Staří Řekové zase míchali vodu s citrónem a solí. Tento nápoj dávali vypít nemocným, u kterých bylo nutné vyvolat zvracení. Už tehdy se tam také vědělo o prospěchu inhalace mořské vody při dýchacích obtížích.
     
  • Sůl lidé používali ke konzervaci potravin, dokud technika nepokročila a neobjevila se možnost chlazení a mražení.
  • Kromě jedlé soli existuje ještě ta technická, jež slouží především k zimnímu posypu pozemních komunikací.
Starověký egyptský lékař Imhotep solí léčil.

Pověry

  • Rozsypaná sůl a vysypaná slánka je předzvěstí hádek a nepříjemností v rodinném kruhu. Když ale člověk přehodil špetku soli zase sebe přes levé rameno (kde postával ďábel), nepříjemnosti se jim měly vyhnout.
     
  • Jiná pověra zase vycházela z toho, že sůl bylo nedostatkovou komoditou. Její rozsypání znamenalo budoucí finanční ztráty.
     
  • A nakonec se věřilo i v to, že při rozsypání soli přijde mnoho smutku – aby se totiž sůl odplavila, vyžaduje velké množství slz. 

Informační zdroje: