Víno: Zajímavosti a fakta

Zajímavost a fakta o vínu

To, že je víno téměř nedílnou součástí každé společenské akce, víme asi všichni. Pojďme se ale naopak podívat na to, co o vínu už tak známo není!

Víno možná vzniklo náhodou

První zmínky o pěstování a sběru vína se datují do období 7 000 až 4 000 let př.n.l. Přitom však není přesně známo, jak tento nápoj vlastně vznikl. Některé zdroje uvádí, že se jednalo o pouhou náhodu, kdy se kvasinky do hroznové šťávy dostaly přirozeně. Začaly zpracovávat v hroznové šťávě se vyskytující cukr a přeměnily jej na alkohol. Výrobu vína v průběhu let zdokonalili třeba Egypťané a Řekové.

Od pytlů k láhvi

V minulosti se víno uchovávalo v pytlích z kozí kůže. Tmavě zelenou láhev na víno, kterou dnes všichni dobře známe, vynalezl až v 17. století Angličan Sir Kenelm Digby.

Zajímavosti o víně ze starého Říma

Zajímavosti o víně ze starého Říma

Co si takhle přiťuknout?

Věděli jste, že tradiční cinkání pohárem začalo už ve starém Římě? Tehdy se Římané obávali, že jejich hostitel mohl nápoj otrávit, a proto o sebe poháry ťukali takovou silou, že se obsah jejich pohárů částečně přelil také do poháru hostitele. Jen tak se mohli ujistit, že víno není otrávené a mohou si jej v klidu vychutnat.

Víno jako výsada

Za dob římské republiky byla mužům do 30 let a ženám bez ohledu na věk konzumace vína zapovězena. I přes veškeré zákazy si však Římanky víno přece jen dopřávaly. Jejich „neposlušnost“ bylo možné odhalit prostřednictvím tzv. „ius osculi“, tedy práva polibku, kdy žena mohla být políbena kterýmkoliv mužem z rodiny. V případě, že z ní byl cítit alkohol, mohla být na místě a bez soudu potrestána bitím, ba dokonce i smrtí.

Neředěné víno? Jen pro barbary!

Říká se, že staří Římané ředili víno vodou, nejčastěji tou mořskou. Požívání neředěného vína bylo totiž považováno za barbarství.

Toast není jen opečený chleba

Už jste se někdy setkali s anglickou frází „make a toast“? Pak zajisté víte, že znamená „pronést přípitek“. Její původ je opět ve starém Římě. Římané si totiž za účelem zmírnění kyselosti vína dávali do svého nápoje kusy toastů.

Nejstarší víno na světě zraje už více než 1670 let

V roce 1867 čekalo na archeologický tým pracující na výkopech hrobky v německém Speyeru nevídané překvapení. V hrobce bohatého římského šlechtice a jeho ženy byla totiž nalezena láhev vína, jejíž původ se datuje do roku 350 n.l. Víno nebožtíkům – na cestě do říše mrtvých – věnovali jejich pozůstalí. Celkem se jednalo o 16 lahví vína, ale tato jediná zůstala neporušená. Láhev zůstává nadále zapečetěná, neboť se odborníci obávají reakce tekutiny se vzduchem. Tento unikát můžete spatřit i na vlastní oči, a to v Historickém muzeu Pfalz.

Nejstarší víno na světě

Od nejstaršího k nejdražšímu

V roce 2018 se za rekordních 558 tisíc dolarů prodala v aukci v New Yorku láhev francouzského červeného vína, burgundského Romanée-Conti ročník 1945. Vyvolávací cena přitom činila „pouhých“ 32 tisíc dolarů.

Víno zdarma po celý rok

Že se jedná o hloupý žert? Vůbec ne! Stačí se vydat do italského městečka Caldari di Ortona, kde je v provozu fontána (La fontana del vino), z níž teče víno zdarma po celý rok. Na obyčejnou vodu se však můžete těšit také.

La fontana del vino

Víno nejen z hroznů

Setkat se můžete i s víny vyrobených z jiných druhů ovoce. Mezi nejznámější zástupce ovocných vín patří víno jablečné (tzv. „jabčák“), rybízové nebo bezové. V Asii na pak vás čeká víno rýžové, na britských ostrovech si zase pochutnáte na tzv. barley wine, vínu z ječmene.

Šampaňské nebo sekt?

Jako šampaňské lze označovat pouze šumivé víno, k jehož výrobě byly použity hrozny odrůd Pinot Noir, Pinot Meunier nebo Chardonnay, jejichž sběr proběhl ve francouzském vinařském regionu Champagne. Ostatním šumivým vínům se pak říká sekt.

Snadné a rychlé vychlazení vína

Očekáváte návštěvu, ale zapomněli jste dát vychladit víno? Nebo prostě jen máte chuť na něco osvěžujícího? Řešení je snadné – vložte láhev vína do ledu smíchaného se solí (zhruba 2-3 lžičky) a zbytečnému čekání dejte vale.

Kroužení sklenicí před degustací

Před degustací vína se doporučuje sklenicí s nápojem mírně zakroužit. Tím se do nápoje lépe dostane kyslík, a lépe se tak uvolní jeho specifická vůně.

Stojany na víno jsou více než jen dekorační prvek

Vína úhledně vyskládaná v domácí vinotéce samozřejmě vypadají nóbl a na úrovni, důležitá je však i její funkční stránka, konkrétně sklon při ukládání láhví. Láhve, především ty s korkovou zátkou, by neměly být příliš dlouho postavené, neboť tím dochází k vysychání korku. Vysychá-li korek příliš dlouho, může se do láhve dostat vzduch a víno se začne kazit.

Víno a zdraví

Víno, především to červené, je zdrojem zdraví prospěšných antioxidantů, které mimo jiné snižují výskyt kardiovaskulárních chorob a diabetu 2. typu. Blahodárně víno působí také na sexuální libido, neboť zvyšuje produkci estrogenu. Pro maximálně pozitivní účinek na zdraví preferujte suchá červená vína s nižším obsahem alkoholu a vyšším obsahem tříslovin.

Kvašení, kterým víno vzniká, navíc přirozeně ničí škodlivé mikroorganismy. Říká se, že v pravěkých dobách se nedalo vždy absolutně spolehnout na čistotu vody, a proto lidé dávali přednost právě vínu. Kvašení dokázalo ničit třeba mikroorganismy rodu salmonela či cholera.

  • Věděli jste, že pozitivní účinky na zdraví má také třeba křen nebo pepř?
Víno a zdraví

Kolik vína můžeme vypít?

Ač je víno díky obsahu antioxidantů zdraví prospěšné, nemělo by se to s jeho konzumací přehánět. Za bezpečnou hranici se považuje jedna sklenice vína pětkrát v týdnu pro ženy a dvě sklenice vína pět dní v týdnu pro muže. Proč jsou ženy „v nevýhodě“? Může za to menší množství enzymu, který odbourává alkohol. V důsledku toho jsou ženy na účinky alkoholu náchylnější.

Ženy jako úspěšné sommeliérky

Všimli jste si někdy, že jsou ženy poměrně často úspěšnými sommeliérkami? Ženy jsou totiž oproti mužům v genetické výhodě, neboť mají o 43 % více buněk, kterými jsou zpracovávány čichové vjemy.

Víno je věda

… které se říká enologie. Chcete-li se stát enology, tedy profesionálními specialisty na víno, zapište se na enologii na Mendelově univerzitě v Brně. S vínem to totiž není jen tak – laici vidí rozdíl především v jeho barvě, liší se však také podílem zbytkového cukru, cukernatosti nebo odrůdy. Důležité je také umět víno snoubit s vhodnými pokrmy.

  • K vínu se skvěle hodí třeba sýr. K červenému vínu jsou ideální plísňové sýry, k bílému zase tvrdé sýry.

Chorobný strach z vína?

Pojmenovaných fobií existuje celá řada. Věděli jste však, že existuje i fobie z vína? Nazývá se oenofobie a jedinci jí trpící nemohou vystát jakýkoliv kontakt s vínem – může to být třeba jen pouhý pohled na láhev nebo rozlitý nápoj.

Lidem, kteří bez vína naopak nedají ani ránu, se pak říká oenofilové.

Fobie z vína

Víno na pití i k jídlu

A jeden úsměvný fakt na závěr… Každý zajisté zná oblíbené čokoládové tyčinky KitKat. Mnozí ale určitě netuší, že existují i v příchuti vína! U nás se zatím bohužel koupit nedají, ale budete-li mít cestu do Japonska, určitě se po nich poohlédněte.

FAQ: Na co se v souvislosti s vínem nejčastěji ptáte

#1 Jak vybrat dobré víno?

Vybrat dobré víno závisí na osobních preferencích. Zkoušejte různé druhy a značky, abyste zjistili, co vám chutná. Uvažujte o suchých, polosuchých, polosladkých a sladkých vínech, stejně jako o různých odrůdách hroznů, jako je Cabernet Sauvignon, Merlot, Chardonnay a další. Čtení recenzí a diskuse s prodavači v obchodě s vínem může také pomoci.

#2 Jaké jsou rozdíly mezi červeným, bílým a růžovým vínem?

Červená vína jsou vyráběna výhradně z modrých hroznů a z hlediska chuti bývají hutnější, drsnější a těžší.

Bílá vína, ač vás to asi překvapí, se naopak dají vyrobit z hroznů zelených, bílých, růžových, červených i modrých. Aby bylo víno krásně bílé, je zapotřebí rmut (hrozny zbavené stopek a jadérek) ihned vylisovat a výsledný čistý mošt nechat zkvasit. Chuťově bývají bílá vína více svěží, lehčí a kyselejší než vína červená.

• A věděli jste, že bílým vínům vyrobeným z červených nebo modrých hroznů se čeká klarety?

Růžová vína se mohou vyrábět hned několika způsoby – z červených hroznů, která nemají dostatek barviva, z modrých hroznů, kdy je však potřeba zkrátit proces macerace (výluh za studena), aby mělo víno svou typickou růžovou barvu. Výrobci stolních šumivých vín se občas uchylují i ke smíchání bílého a červeného vína. Chuťově jsou růžová vína vesměs příjemně sladká, lehká a svěží.

#3 Jak správně ochutnávat víno?

Správná degustace vína zahrnuje několik kroků.

V prvé řadě uchopte sklenku za dolní část nohy, mírně ji nakloňte a oproti bílé stěně, ideálně za denního světla, zhodnoťte jeho čistotu a intenzitu barvy.

Následně sklenicí zakružte (praváci proti směru hodinových ručiček) a sledujte, jak víno stéká po jejích stěnách. Tak poznáte viskozitu vína, kdy zvýšená viskozita značí vyšší obsah alkoholu nebo cukru.

Nyní nastává správný čas na intenzivní přičuchnutí. Čicháme k vnitřnímu okraji sklenky, jelikož ve středu se uvolňuje silněji alkohol. Rozhodně nespěchejte a ke stejnému vínu přičichněte znovu nejdříve po minutě. V této fázi nejlépe odhalíte odrůdu, typ a hlavně kvalitu vína.

Na závěr přichází na řadu ochutnání. Dopřejte si malý doušek vína, který nejprve poválíte na jazyku – tak zapojíte všechny chuťové pohárky. Poté je potřeba přes víno nasát ústy ještě trochu vzduchu, čímž se zintenzivní uvolňování prchavých látek. V ústech by mělo být víno jen několik sekund. Po spolknutí vína sledujeme ještě jeho dochuť a nakonec zhodnotíme. Před dalším vzorkem neutralizujte chuť čistou vodou

#4 Jak správně skladovat víno?

Má-li si víno co nejdéle udržet své kvality, je zapotřebí jeho správné skladování, které se týká především okolní teploty, vlhkosti a skladovací polohy.

Za ideální teplotu pro skladování vína se považuje 7 až 16 °C. Tuto teplotu je potřeba udržovat stabilní, neboť teplotní výkyvy nedělají vínům dobře. Míra vlhkosti vzduchu v okolí skladovaného vína by se měla pohybovat okolo 60 až 70 %. Důležité je také to, aby prostředí, v němž je víno skladováno, bylo co nejvíce temné – vyhněte se jak přímému vystavení slunečním paprskům, tak i vystavení umělému osvětlení. Co se polohy při skladování vína týče, přednost dejte poloze vodorovné. Díky ní se víno uvnitř lahve dotýká korku, namáčí jej a zabraňuje jeho vysušení.

#5 Jaké jídlo se hodí k jakému vínu?

Obecné pravidlo je, že lehčí vína (např. bílá nebo růžová) se hodí k lehčím pokrmům, jako jsou ryby, plody moře, kaviár, drůbež, kuřecí a telecí maso nebo saláty, zatímco plnější červená vína doplňují robustnější jídla, jako je zvěřina, vepřové, hovězí, skopové, pečená kachna a husa, klobásy, výraznější sýry atp. Existují však i výjimky, a proto je na místě také experimentování.

#6 Co znamenají termíny jako „suché“, „polosuché“, „polosladké“ a „sladké“ ve víně?

Tyto termíny označují množství zbytkového cukru ve víně. Z hlediska zbytkového cukru dělíme vína do čtyř skupin:

  • suchá vína mající obsah zbytkového cukru do 9 gramů na litr,
  • polosuchá vína s obsahem zbytkového cukru v rozmezí 4-12 gramů na litr,
  • polosladká vína s obsahem zbytkového cukru v rozmezí 12-45 gramů na litr,
  • sladká vína, u nichž je obsah zbytkového cukru na litr vyšší než 45 gramů.

#7 Jaký je proces výroby vína?

Proces výroby vína se liší podle toho, jedná-li se o víno červené, bílé nebo růžové. Zpravidla však zahrnuje následující dílčí kroky:

  • Sběr hroznů, kdy jednoznačně platí, že nutným základem pro kvalitní víno jsou kvalitní hrozny. Vinná réva bohužel poměrně ochotně podléhá nejrůznějším chorobám, a proto i samotné její pěstování může být docela oříšek.
  • Odstopkování a drcení – zde se oddělují části, u kterých nechceme, aby se louhovaly ve víně, což jsou právě stopky. Rovněž dochází k mechanickému narušení bobulí, aby lépe nakvášely a lisovaly se. Při drcení je potřeba dbát na to, aby se nenarušily pecičky. V takovém případě by se totiž do vína dostaly hořké látky.
  • Macerace – tzn. nakvášení bobulí, kdy se do moštu uvolňují v nich obsažené látky (barviva, třísloviny aj.) – se liší v závislosti na výsledné barvě vína. U růžových vín trvá pár hodin, u bílých vín několik hodin až dní, u červených vín jsou to až týdny. Doba trvání macerace má vliv na barvu vína, jeho aromatický projev i schopnost archivace.
  • Lisování, kdy se oddělí mošt a vylisované slupky. Průměrná výlisnost moštu ze 100 kg hroznů se pohybuje v rozmezí 75-80 %
  • Fermentace neboli kvašení, kdy kvasinky proměňují cukry na alkohol a oxid uhličitý.
  • Školení vína – to zahrnuje procesy od ukončení fermentace až po lahvování. K těm nejdůležitějším procesům patří stáčení, čiření, filtrace a zrání vína. Při stáčení se odděluje víno od mrtvých kvasinek ležících na dně kvasné nádoby, při čiření dochází ke srážení nečistot v tekutině a jejich sedimentaci na dno nádoby, filtrace slouží k zachycení pevných částic ve víně a zrání pak dotváří výsledný charakter vína.
  • Lahvování, poslední krok, kdy je víno připraveno k distribuci až na váš stůl.

#8 Co znamenají různé odrůdy vín, jako je Chardonnay, Merlot, Pinot Noir atd.?

Tyto názvy odkazují na odrůdu hroznů, z nichž bylo víno vyrobeno. Každá odrůda má své jedinečné charakteristiky, které ovlivňují chuť a aroma vína.

#9 Jaký je význam ročníku na etiketách vín?

Ročník na etiketě vína označuje rok, kdy byly hrozny sklizeny. Ročník může ovlivnit chuť vína vzhledem k počasí a klimatickým podmínkám daného roku.

#10 Jak se liší vína z různých vinařských regionů?

Vína z různých regionů se liší kvůli tzv. terroir. Jedná se o soubor lokálních klimatických a půdních podmínek a také o vinařské tradice a postupy, jež jsou typické pro určitou lokalitu. Tyto faktory společně ovlivňují jedinečné vlastnosti a chuťový profil vína.

Kategorie
Sdílet příspěvek

Sledujte nás na Facebooku

Back to Top Nahoru
Product added to cart