Autor: admin 
Rádi se vydáváte na toulky historií a fascinují vás starobylé hrady a zámky? Máme pro vás hned několik tipů na impozantní stavby, které rozhodně musíte vidět. Vydáme se přitom do regionu Střední Čechy.
- Hrady
- Zámky
Hrad Karlštejn
Hrad Karlštejn zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Jedná se o jeden z našich nejnavštěvovanějších hradů, k jehož slávě značně přispěla známá veselohra Noc na Karlštejně.
- Mohlo by vás zajímat! TOP 12 filmových komedií, které musíte vidět
Hrad byl vybudován v roce 1348 českým králem a římským císařem Karlem IV., a to jako místo pro uložení královských pokladů, sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. K vidění je zde třeba replika Svatováclavské koruny.
Hrad Křivoklát
Lovecký hrad Křivoklát, jehož vznik se datuje do 12. století, je jedním z nejstarších hradů českých knížat a králů. Své jméno získal podle křivých základů nebo nízkých křivých stromů, tzv. klátů. Na jeho podobě se postupně podíleli Přemyslovci, Lucemburkové i Jagellonci. V 18. století, kdy hrad vlastnil rod Fürstenbergů, zde však vypukl požár (jeden z mnoha), po němž musel být objekt přestavěn. A tak si získal svou současnou podobu.
Prohlédnout si zde můžete hradní kapli, knihovnu, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířského a sochařského umění, fürstenberské muzeum s obrazárnou, věž s loveckými sbírkami a v neposlední řadě proslulé vězení a mučírny s mučícími nástroji. Na své si tak přijde opravdu každý.
Hrad Kokořín
Hrad Kokořín, vystavěn pravděpodobně v polovině 14. století, se nachází uprostřed CHKO Kokořínsko, a potěší tak milovníky historie i přírody.
Během následujících staletí se mezi jeho vlastníky vystřídala řada významných šlechticů a šlechtických rodů, kteří však sídlo příliš neudržovali. Od poloviny 16. století začal hrad chátrat a dle pověsti zde v této době sídlili loupeživí rytíři! Po třicetileté válce byl Kokořín dokonce zařazen mezi tzv. prokleté hrady a nesměl být dále opravován.
Rozsáhlé rekonstrukce se dočkal až na počátku 20. století. Při té bylo ve sklepení nalezeno dvaadvacet lidských koster. Říká se, že buď patřily lidem, které loupežníci unesli a žádali za ně výkupné, anebo jsou to ostatky loupežníků samotných, kteří byli za trest zazděni hluboko v hradním sklepení.
Hrad Český Šternberk
Hrad Český Šternberk, ležící na skalnatém ostrohu nad řekou Sázavou, patří mezi nejstarší a nejvýznamnější raně gotické opevněné hrady v Čechách.
Hrad byl založen již roku 1241. Od té doby se tu vystřídalo na dvacet generací šlechtického rodu Šternberků, jehož příslušníci hrad vlastnili téměř 800 let – s výjimkou několika desetiletí od komunistického převratu a vyvlastnění hradu až do jeho navrácení v 90. letech.
Ač se jedná o raně gotický hrad, gotickou podobu si zachoval pouze zvenčí. Interiéry byly raně barokní přestavbou přeměněny na zámecké, a to především z důvodu pohodlného obývání. Začátkem 20. století zde byl vybudován vodovod, hrad byl elektrifikován a ve 30. letech byl vybaven ústředním topením. Hrad je tedy plně obyvatelný a rodina zde žije dodnes a obývá první patro. Druhé poschodí pak slouží jako prohlídková trasa skýtající 15 bohatě zařízených místností. Za zmínku stojí také jižní předsunutá bašta, zvaná „Hladomorna“. Nejedná se přitom o žádnou věznici, nýbrž o obrannou věž s břitem pocházející z přelomu 15. a 16. století.
Hrad Okoř
“Na hradě Okoři světla už nehoří, bílá paní šla už dávno spát…“ Hrad Okoř není jen fiktivním místem v této známé lidové písni, ale skutečný objekt nacházející se nedaleko Prahy. Jedná se sice už jen o hradní zříceninu, své kouzlo však neztratila – naopak je stále oblíbeným cílem výletníků i cyklistů. Kromě toho se zde v letních měsících konají vystoupení šermířů, výpravné bitvy či nejrůznější festivaly a koncerty.
Vznik hradu se datuje zhruba do 14. století a jeho stavitelem byl měšťan a konšel Starého města pražského, František z Rokycan. Tomu udělil právo stavby císař a král Karel IV. Na Okoři byl kladen velký důraz na obranyschopnost hradu, a proto byl v průběhu let mnohokrát přestavován. Důležitou součástí obrany byl přilehlý rybník obklopující hrad hned ze tří stran. I přes veškeré snahy však byla stavba během třicetileté války značně pobořena. Do zcela zchátralého stavu jej pak dovedli jezuité, kteří hrad mezi lety 1659-1773 vlastnili. Po zrušení řádu zůstal zcela opuštěný.
Týnec nad Sázavou
Hrad Týnec nad Sázavou, nacházející se na levém břehu řeky Sázavy, je dominantou stejnojmenného města Týnec nad Sázavou. Vystavěn byl s největší pravděpodobností v 1. polovině 13. století. Původně na místě stál pouze dřevěný hrad a až později byl postaven hrad kamenný s románskou rotundou, která se může pyšnit titulem nejstarší dochované památky v Týnci nad Sázavou.
Kromě výše zmíněné románské rotundy se z původního hradu dochovala také rotunda s hranolovou věží, která dnes slouží jednak jako rozhledna, jednak jako uznávané evropské sídlo netopýra velkého. Dále se dochovaly prostory bývalého přestavěného paláce, kde dnes sídlí Městské muzeum se stálou expozicí Týnecké kameniny.
Duch hradu má rád kulturu různého ražení, a proto se zde konají koncerty různých hudebních žánrů, hraje se divadlo pro malé i velké, oslavují se narozeniny tamních netopýrů a udržují se tradice a zvyklosti typu Mikuláš, Vánoce a Velikonoce.
Točník
Hrad Točník, nacházející se ve stejnojmenné vesnici v okrese Beroun, byl postaven na konci 14. století a je dokladem vyspělého stavitelského umění hutě Václava IV. Spolu se starším hradem Žebrák tvoří majestátné a nejlépe dochované české souhradí.
Uvádí se, že Václav IV. hrad vybudoval jako odlehlý a bezpečný útulek v kritickém období své vlády. Věnovat se zde chtěl především hostinám a lovům v okolních lesích. Hrad měl tak v prvé řadě plnit rezidenční účel a obranné prvky byly potlačeny.
V souvislosti s rezidenčním účelem si na Točníku můžete prohlédnout zbytky jednoho z prvních ústředních topení a také zajímavě řešené krby, které dokázaly prohřát celý hrad. Jednalo se o celý vytápěcí systém, jenž využíval průduchy a duté spojnice ve zdech.
Červený Újezd
Hrad Červený Újezd je mezi ostatními naprostý unikát. Jedná se totiž o soukromou stavbu vzniklou v roce 2001, jejímž cílem bylo seznámit návštěvníky s majitelovou rozsáhlou sbírkou. Ten se skrze ni snaží přiblížit dnešní generaci životní styl našich předků.
Vydat se můžete do muzea českého venkova se stálou expozicí skýtající na 4 tisíce předmětů, do skanzenu v krásných zahradách, restaurace Krčma, která připravuje nejrůznější krajové speciality, a v neposlední řadě do herny ArcadeHry.
- Mohlo by vás zajímat! Nejkrásnější hrady a zámky Východních Čech
Zámek Veltrusy
Původně barokní zámek Veltrusy, jenž byl později upraven do klasicistního stylu, nechala v první polovině 18. stolení postavit rodina Chotků. Nachází se uprostřed veltruského zámeckého parku, který patří mezi jedny z největších zámeckých parků u nás.
V roce 1754 se zde konal tzv. „Velký trh tovarů Království českého“ – první obchodní veletrh na světě, který navštívila dokonce i samotná Marie Terezie. Park je otevřen po celý rok a mimo jiné jim prochází mezinárodní cyklotrasa Praha-Drážďany. Zájemci mohou absolvovat také projížďku po parku koňským povozem.
- Projížďka koňským povozem po zámeckém parku? Jaká romantika! Seznamte se s našimi tipy, kam na originální rande.
Zámek Kačina
Zámek Kačina, dříve zvaný také „Husa“, se nachází nedaleko Kutné Hory a patří mezi jedny z nejvýznamnějších staveb empirové architektury v Čechách. Tuto velkolepou zámeckou budovu na půdorysu otevřené podkovy si nechal na začátku 19. století postavit již výše zmíněný rod Chotků, kterým měla sloužit jako letní sídlo.
Rod Chotků obýval zdi zámku až do počátku 20. století. Během druhé světové války byl zámek Kačina okupován nacisty, ale počátkem 50. let jej získalo Muzeum českého venkova, které zde vybudovalo řadu expozic. I dnes zde najdete celou řadu sbírkových předmětů vztahujících se k dějinám a současnosti venkova, zemědělství a potravinářství. Součástí bohatých expozic je také rozsáhlá knihovna Chotků čítající na čtyřicet tisíc svazků z 16.-19. století, zámecké divadlo, lékárna a skleník.
Zámek Konopiště
Uvádí se, že Konopiště založil kolem roku 1294 pražský biskup Tobiáš z Benešova. Inspiroval se přitom francouzskými pevnostmi. Původně se jednalo o významný šlechtický hrad, který byl však později přestavěn na zámek.
Zámek Konopiště byl v držení celé řady vlivných šlechtických rodů. Nejvíce je spjat se svým posledním majitelem, arcivévodou Františkem Ferdinandem d’Este, na kterého byl v roce 1914 spáchán atentát, který se stal jednou ze záminek započetí první světové války. V roce 1921 převzal budovu Československý stát a zámek i s parkem částečně zpřístupnil veřejnosti. Za druhé světové války zde byl umístěn hlavní štáb jednotek SS, avšak po osvobození byl zámek opět zpřístupněn.
V rámci prohlídkových okruhů zde můžete vidět reprezentační a hostinské pokoje, soukromé pokoje arcivévody včetně jeho sbírky zbraní a loveckých trofejí, skleníky se vzácnými teplomilnými rostlinami a mnoho dalšího.
Zámek Dobříš
Rokokový zámek Dobříš s přilehlými parky vznikl v 18. století, a to přestavbou původního barokního sídla poničeného požárem. Tehdejšími majiteli zámku byli příslušníci rodu Mansfeld, jenž se v roce 1771 spojil sňatkem s rodem Colloredo. Zámek se tak dostal do vlastnictví rodiny Colloredo-Mannsfeld, a to až do roku 1942, kdy byl vyvlastněn ve prospěch německé říše. O tři roky později následovala konfiskace Československým státem. Rodině byl navrácen až roku 1998. Od té doby prošel zámek Dobříš mnoha rekonstrukcemi.
Dobříš však není pouhou kulturní památkou. V současnosti je využíván také jako hotel, restaurace a v neposlední řadě jako oblíbené místo konání svateb.
Zámek Mníšek pod Brdy
Klasicistní zámek Mníšek pod Brdy – obklopený parkem a rozlehlým rybníkem – nabyl své současné podoby ve druhé polovině 17. století, kdy byl zámek původní zničen švédskými vojsky. Ještě předtím se zde nacházela tvrz, která měla za úkol zajistit bezpečí karavan kupců na obchodní trase z Bavor do Prahy.
Zámek býval sídlem nižší šlechty, která zde setrvala až do období první republiky. A právě prvorepubliková atmosféra je na zámku cítit na každém rohu. V rámci dvou prohlídkových okruhů jsou zde k vidění reprezentativní místnosti se zámeckou kaplí nebo soukromými pokoji posledních majitelů z rodu Kastů.
Zámek Lány
Tato barokní stavba se nachází v obci Lány nedaleko Prahy a je známá především jako oficiální letní sídlo prezidentů České republiky. Od sezóny 2023 je zámek nově přístupný i veřejnosti. Ta kromě zámku může navštívit i rozlehlý zámecký park.
První zmínka o zámku Lány pochází již z roku 1392, kdy na jeho místě stávala dřevěná tvrz. V průběhu staletí patřil mnoha šlechtickým rodům a byl postupně přestavován. V roce 1920 se zámek stal letní rezidencí československých prezidentů, přičemž nejvýrazněji je spjat s osobou Tomáše Garrigue Masaryka, prvního prezidenta Československa.
Masaryk si zámek velmi oblíbil, díky čemuž se stal významným místem státních návštěv. Po abdikaci v roce 1935 mu bylo umožněno přestěhovat se do Lán natrvalo i se svou rodinou. Nachází se zde také místo posledního odpočinku Masaryka a jeho rodiny. Nastoupivší prezidenti se na zámku příliš nezdržovali, tradici obnovil až v roce 1989 Václav Havel.
Zámek Žleby
Zámek Žleby, nacházející se v obci téhož jména, asi 18 km od Kutné Hory, v návštěvnících ihned evokuje kouzlo staré Anglie. Tento romantický zámek je totiž zcela jedinečný svými bohatě vybavenými historickými interiéry, které zde v průběhu 19. století a na základě původních anglických předloh vytvořili knížata z Auersperka.
K vidění jsou zde skvostné sbírkové kolekce uměleckých předmětů, rozsálá sbírka historických chladných i palných zbraní, sbírka vzácných okenních vitráží, rozličné starožitnosti, porcelán, keramika, sklo, textilie a mnohé další. Unikátem je také zachovalá a plně vybavená zámecká kuchyně či jedno z mála dochovaných zámeckých divadel z 19. století.
Zámek Nelahozeves
Zámek Nelahozeves z 16. století je považován za jednu z nejkrásnějších renesančních staveb v Čechách. Vlastníkem zámku byl od počátku šlechtický rod Lobkowiczů, který zde žil po mnoho generací.
Právě tomuto rodu je zasvěcena stálá zámecká expozice Pohled do šlechtického interiéru rodiny Lobkowiczů. Jedná se o soubor dvanácti dobových pokojů, které v náznakové výstavě detailně ukazují život vlivné šlechtické rodiny v Čechách v 19. a na počátku 20. století.
Historické sály, nádvoří a zahrady zámku jsou mimo jiné celoročně využívány k pořádání soukromých a firemních akcí, svatebních obřadů či každoročních festivalů. Kromě toho se pod zámkem nachází rodný dům hudebního skladatele Antonína Dvořáka.
- Rádi byste více typů na místa, která u nás stojí za to vidět? Podívejte se, co radí dívka brambůrků 2020!
