Autor: admin 
Ač je Česko v porovnání s ostatními zeměmi světa poměrně malé, dalo světu obrovské množství poznání. Čeští vědci, vynálezci a badatelé totiž dokázali objevit principy a vynálezy mající význam a užitek pro celé lidstvo. Právě díky nim existují například kontaktní čočky, krevní skupiny, umělé cévy aj. V následujících řádcích si připomeneme vybraných deset vynálezů a objevů, se kterými Češi přišli jako první.
- Gregor Johann Mendel
- Jaroslav Heyrovský
- Otto Wichterle
- Jan Janský
- František Křižík
- Josef Ressel
- Prokop Diviš
- Jan Evangelista Purkyně
- Oldřich Jirsák
- Antonín Holý
#1 Gregor Johann Mendel
Gregor Johann Mendel, označovaný jako „otec genetiky“ byl moravský přírodovědec německého původu, jenž je pokládán za zakladatele genetiky a objevitele zákonů dědičnosti.
Gregor Johann Mendel byl synem rolníka, vlivem čehož měl vždy blízko k rostlinám, šlechtění atp. Z toho důvodu základy genetiky popisuje na rostlinách, především na hrachu, který se vyznačuje rychlým růstem. Přišel na to, že každá genetická informace, kterou v sobě nosíme, je z poloviny od matky a z poloviny od otce. Záleží přitom na tom, která alela (konkrétní forma genu) je dominantní a která recesivní – podle toho se gen projeví navenek.
- Zjednodušeně řečeno – gen jako takový je zodpovědný za znak (např. barva očí), alela pak za projev tohoto znaku (zdali jsou oči modré, hnědé atp.)
- Představte si situaci, kdy má matka modré oči a otec hnědé. Jejich potomek má kupříkladu barvu očí po otci, tedy hnědou, ale stále v sobě nosí i gen matky. Ten je v tomto momentě utlačovaný, ale může se projevit třeba v následující generaci.
#2 Jaroslav Heyrovský
Jaroslav Heyrovský byl český vědec, který jako první Čech obdržel Nobelovu cenu za chemii. Získal ji v roce 1959, a to za svůj objev metody polarografie. Jedná se o významnou analytickou metodu, která umožňuje rozpoznat složení i těch nejslabších roztoků. K jejímu objevu došlo v únoru roku 1922, v roce 1924 pak Jaroslav Heyrovský spolu se svým žákem – Japoncem M. Shikatou – sestrojil polarograf, tedy přístroj pro automatický záznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku
Počítačové polarografy jsou dnes zcela běžnou součástí každé chemické laboratoře. Využití však najdou také v biologii, farmacii či biochemii. Tyto přístroje pomáhají lékařům sledovat některé choroby (včetně rakoviny), zkoumat bílkoviny či DNA nebo kupříkladu monitorovat látky v životním prostředí (např. měření obsahu kyslíku v atmosféře, zjišťování obsahu jedovatých kovů ve vodě aj.)
- Věděli jste, že vytrénovaní psi jsou schopni vycítit nádor, případně i příchozí epileptický záchvat, srdeční selhání či omdlení? A že kočky dokonce umí snížit riziko infarktu?
#3 Otto Wichterle
Otto Wichterle byl český vynálezce a chemik, který je považován za zakladatele makromolekulární chemie. Proslul především jako objevitel měkkých kontaktních čoček z hydrofilních gelů, které způsobily doslova převrat v oční medicíně. Ironií tehdejší doby však bylo, že se vyráběly všude po světě, jen u nás ne. Na vině byly spory s komunistickým režimem, kvůli nimž Wichterle pokračoval ve svém vývoji doma. S tím se Wichterle vypořádal tak, že svůj první „čočkostroj“ vyrobil ze stavebnice Merkur patřící jeho dětem a dynama z jízdního kola. Wichterle si svůj vynález nechal řádně patentovat, avšak v tehdejším Československu nenašel využití. Poté stát patent – bez vědomí vynálezce – prodal pod cenou do zahraničí.
Wichterle stojí za zhruba 150 dalšími vynálezy; mezi ty nejznámější patří především umělé polyamidové vlákno, silon, jehož vývoj dokončil na konci 40. let po odchodu nacistů.
#4 Jan Janský
Jan Janský byl významný český vědec, jenž jako první klasifikoval krevní skupiny. To bylo naprosto klíčové pro bezpečné transfúze krve, které v té době končily ve většině případů fatálně.
Studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy a jeho snem bylo uplatnit se v chirurgii nebo gynekologii. Ač byl vynikající student, neměl žádné kontakty a známosti, a proto nastoupil na jednu pražskou psychiatrickou kliniku – dnes můžeme říci: „Bohudík!“.
Na cestě k jeho revolučnímu objevu sehrála jistou roli náhoda – zkoumal totiž, zdali má duševní nemoc vliv na kvalitu krve. To vyvrátil, zároveň však zjistil existenci dnes nám již dobře známých krevních skupin. Své poznatky shrnul do vědeckého pojednání, které roku 1906 prezentoval členům Spolku českých lékařů. S přílišným pochopením se však nesetkal, a téma krve tak pro něj bylo uzavřené a nadále se věnoval psychiatrii a neurologii.
- A víte, že náhodou možná vzniklo i víno?
#5 František Křižík
František Křižík, přezdívaný „český Edison“, byl český technik, průmyslník a vynálezce, jenž se proslavil především vynálezem v podobě obloukové lampy se samočinnou regulací.
A věděli jste, že právě jemu vděčíme za pražskou tramvajovou dopravu? Deset let po představení své obloukové lampy, předvedl v roce 1891 první elektrickou tramvajovou linku, která jezdila v Praze z Letné na Výstaviště. Na Výstavišti mimo jiné také vybudoval světelnou fontánu (Křižíkova světelná fontána), která se stala atrakcí napříč celou Evropou. V roce 1903 uvedl do provozu první meziměstskou plně elektrifikovanou dráhu v Rakousku-Uhersku mezi Táborem a Bechyní, která je provozována až dodnes.
Nicméně, oblouková lampa, kterou je Křižík nejvíce znám, se bohužel neprosadila, neboť svět dal přednost střídavému elektrickému proudu před stejnosměrným, s nímž Křižík pracoval. I přes to se však své vize do konce života nevzdal.
#6 Josef Ressel
Josef Ressel byl chrudimský rodák, který se proslavil především vynálezem lodního šroubu a tím i výrazným zrychlením lodní dopravy. Ressel měl spoustu předchůdců, avšak na rozdíl od nich stanovil jednak optimální tvar šroubu, jednak jeho ideální umístění – vodorovně pod kýl lodi a před kormidlo. Jeho vynález nahradil do té doby rozšířený kolesový mechanismus pohonu lodí.
K lodnímu šroubu jej inspirovala pomalá plachetnice. Ressel vystudovat lesnickou akademii v Rakousku a jeho hlavním lesnickým dílem se stalo zalesňování Istrie. Tam od námořníků slýchával různá vyprávění o tom, jak se občas plachetnice dostane do míst, kde vůbec nefouká vítr a kde zůstane zcela ochromena. A právě na tento popud začal Ressel přemýšlet, jak lodě zdokonalit. To se mu sice povedlo, ale štěstí mu příliš nepřálo, neboť jej nejrůznější podvodníci okradli a ještě za jeho života se začaly objevovat lodě s okopírovaným Resslovým lodním šroubem.
#7 Prokop Diviš
Prokop Diviš byl opravdu všestranným člověkem. Byl to katolický kněz, teolog, přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce. V oblasti přírodních věd jej zajímala především elektřina, s níž dělal různé pokusy (ty dokonce předváděl císařovně Marii Terezii na císařském dvoru!).
- A když jsme u těch hudebníků… Znáte slavného amerického jazzového trumpetistu, Louise Armstronga?
V průběhu času se začal intenzivně věnovat otázce bezpečného odvádění elektrických výbojů z oblohy do země. A odtud to byl jen krůček k vynálezu, kterým se proslavil, hromosvodu. Diviš jej nazval machina meteorologica (meteorologický stroj). Ač se lišil od hromosvodu, který známe dnes, znamenal v každém případě první praktické využití vědeckých poznatků o elektřině. Svůj vynález vztyčil v Příměticích v roce 1754.
- Přečtěte si také! Karel IV.: 20 největších zajímavostí
Díky jeho všestrannosti však vynálezů spjatých s Divišovým jménem existuje mnohem více. Za zmínku stojí například strunný hudební nástroj „Denis d´or” („Zlatý Diviš“) poháněný elektřinou. Dále se zabýval významem statické elektřiny při léčbě revmatismu, ochrnutí, svalových křečích atp. Nemocným přitom elektroléčbu poskytoval zdarma.
#8 Jan Evangelista Purkyně
Jan Evangelista Purkyně byl významný lékař a vědec, který se až dodnes řadí ke světově nejznámějším Čechům. Byl průkopníkem především v anatomii a fyziologii a jeho objevy ovlivnily řadu lékařských oborů.
Po vědci jsou pojmenovány Purkyňovy buňky v malém mozku, Purkyňova vlákna v srdci, a známe i Purkyňův jev (efekt) a Purkyňovy obrázky. Stal se tvůrcem novodobé české terminologie přírodních věd a medicíny a jako první použil termín protoplazma. Mimo to se Jan Evangelista Purkyně staral o rozvoj české vědy a kultury, za což si od císaře Františka Josefa I. vysloužil prestižní vyznamenání – rytířský kříž Leopoldova řádu.
#9 Oldřich Jirsák
Profesor Oldřich Jirsák byl vedoucím univerzitního výzkumného týmu na Technické univerzitě v Liberci, jemuž se podařilo objevit technologický postup průmyslové výroby polymerních nanovláken. Spolu s libereckou firmou Elmarco byla rovněž objevena unikátní technologie pro jejich výrobu, tzv. nanospider – přístroj, který vyrábí nanovlákna ve velkém pro průmyslové využití.
Odborníci považují nanovlákna za materiál třetího tisíciletí. Jsou viditelná pouze pod mikroskopem, jsou tisíckrát tenčí než vlas a nabízí široké možnosti využití – např. v medicíně, kde slouží jako materiál pro umělé cévy, při léčbě popálenin či výrobě roušek; dále ale také v leteckém, automobilovém a oděvním průmyslu (zde se z nanovláken vyrábí membrány do sportovní a pracovní obuvi či do outdoorového oblečení).
- Víte, že vzorek nanovlákna si můžete vyrobit v libereckém science centru iQpark anebo v ostravském Velkém světě techniky?
#10 Antonín Holý
Profesor Antonín Holý byl český chemik a jeden z nejvýznamnějších českých vědců posledních desetiletí. Stál za objevy celé řady látek, které dnes pomáhají léčit miliony lidí po celém světě.
Stál například za jedním z nejúčinnějších léků v boji s epidemií AIDS. Objevil také účinné léky působící proti viru pásového oparu, viru pravých neštovic či virovému zánětu oční sliznice. V neposlední řadě přišel s lékem, který úspěšně potírá virovou hepatitidu typu B.
